Vývoj, trendy a globalizace v kulinářství a
Základy české národní kuchyně
V 18. století se velké oblíbenosti těšily i další koloniální plodiny např. rajčata, okurky, paprika, kukuřice, fazole. Denní stravování se stalo pestřejší, výživově hodnotnější a prakticky zmizel hladomor. Později byla zaznamenána i zvýšená spotřeba a obliba tradičního čaje z Číny. Káva byla velmi drahá, proto se nahrazovala praženou čekankou (cikorka) nebo obilím. V tomto období se začala formovat tzv. česká lidová strava, která položila základy české národní kuchyni.
Česká kuchyně čerpala inspiraci ze sousedního Rakouska, Německa či Maďarska, avšak tradiční lidové staročeské recepty se staly jejím základem. Každodenními pokrmy bylo mléko, sýry, brambory, zelí a polévky zahuštěné moukou a s mlékem. Obilné kaše nahradil žitný chléb a k omaštění pokrmů se používalo máslo a sádlo. Základ tradiční české kuchyně tvoří nespočetné množství polévek, omáček, pečené maso, knedlíky a zelí. Typickými pokrmy jsou vepřo knedlo zelo, svíčková na smetaně, knedlík, bramboráky nebo bramborové placky, kapr v rozličných úpravách, pražská šunka, bramborové šišky s mákem, povidla, ovocné knedlíky, jablkový závin a plněné buchty.
Vznik tradičních a slavnostních jídel znamenal i vznik prvních českých kuchařek. Největší oblibu si získala kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové z konce 18. století, která čerpala inspirace nejen z české lidové kuchyně, ale i z bavorské a rakouské kuchyně. Česká kuchyně (i v podobě jakou ji známe dnes) byla energeticky bohatá s vysokým obsahem tuku a cukru, ovšem rozvíjela se v době, kdy lidé vykazovali větší tělesnou aktivitu.
Magdalena Dobromila Rettigová, známá jako autorka receptů „Vraž do toho kupu vajec“ působila jako česká buditelka a spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz. Dnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka, poprvé vydané roku 1826 a dále v mnoha vydáních více než dalších sto let. Kuchařská kniha obsahovala tradiční domácí speciality, sesbírané v různých částech země, příkladem jsou kulajda, valašské frgály, krkonošské kyselo, švestkové knedlíky, cmunda po kaplicku či staročeský kuba. Právě M. D. Rettigová stála u počátku zrodu gastronomie u nás, kdy skončilo období hostin, po kterých se lidé sotva odvalili od stolů. Snažila se o sbírání, sestavování a zkoušení receptů, které by splňovaly tehdejší představu zdravějších pokrmů.
Spisovatel Alois Jirásek této vlastence věnoval hru a napsal v roce 1912: „Uvedu jenom to, že Rettigová pořád zkoušela kuchařské recepty, až její muž Sudiprav, malý postavou, tratící se vedle impozantní své ženy, takže mu šnuptychlíček říkali, prý vzdychával, ach bože, jen kdybych se mohl alespoň kloudné polívky najíst, žena pořád jen zkouší a zkouší nová jídla i z bramborové nati.“ Jak významnou roli zastávala tato žena v tehdejší době, shrnul v r. 1934 hudební kritik a český historik Zdeněk Nejedlý: „Dobromila pronikla velmi hluboko a velmi daleko do českého života právě proto, že pronikla až do kuchyně, do nejvlastnějšího světa tehdejších hospodyněk. Tam by nikdy nebyla vnikla nějaká poezie, ale kuchařská kniha tam vnikla a vykonala své dílo mimokuchyňské. Tu se naučily číst a dobrou češtinou číst ženy, které by jinak nikdy se tomu nenaučily.“
Více o globalizaci v gastronomii si můžete přečíst v kapitole Šustová, K. Vývoj, trendy a globalizace v kulinářství a gastronomii. In odborná kniha: Jeřábek, T., Šefčík, V., Málek, Z., Burešová, P., Káčmar, S., Fišera, M., Šustová, K., Velichová, H. Management služeb, hotelnictví a cestovního ruchu III. KEY Publishing s.r.o. Ostrava, 2018, 95 s. ISBN: 978-80-7418-301-0.
