Jaké pokrmy najdete na vánočním stole v Polsku?

 Jaké pokrmy najdete na vánočním stole             v Polsku?

 

Pečete na Vánoce minimálně 7 a ještě raději 12 či více druhů cukroví, protože to tak nějak patří k naší tradici anebo vás to pečení těší? Říkáte si, že příští rok už toho tolik péct nebudete? Nebo se zlobíte, kdo vlastně vymyslel, aby se toho tolik peklo? Tak si představte, že byste měli bydlet v Polsku a dostát tamější tradici, která velí připravit na vánoční stůl 12 jídel!

 

KTERÉ POKRMY NAJDETE NA VÁNOČNÍM STOLE NAŠICH POLSKÝCH SOUSEDŮ?

Vánoce jsou v Polsku velice oblíbeným svátkem. Současná tradice byla ovlivněna pohanskými zvyky spadajícími až do dob před Kristem a samozřejmě křesťanskými zvyky. Vánoční čas je spojen hlavně s rodinou, láskou a poklidem. Tradicí, oblíbenou hlavně u dětí, je vyrábění papírových barevných řetězů nebo slaměných ozdob, které poté slouží jako ozdoby na vánoční stromeček. Vánoční stromeček je samozřejmě důležitou součástí samotných Vánoc, ale pro Polsko jsou důležitější slaměné jesličky. Další zajímavou tradicí je groš položený pod svícnem na stole, aby chránil dům před chudobou, nebo zvyklost prostírat příbor navíc, kdyby náhodou přišel nezvaný host, například i úplně cizí člověk. 

Polská kuchyně je postavená na symbolismu a rituálech. Nejvíce duchovním jídlem je vánoční večeře tzv. Wigilia (z latiny vigilia = "bdělost", "stráž"; vigilare = "hlídat"). Štědrovečerní večeře začíná lámáním tenké bílé vafle široce nazývané andělský chléb - opłatek. Před usednutím ke stolu se dodržuje tradice dělení oplatku, kdy si každý člen rodiny odlomí kousek ze společného oplatku jako symbol sounáležitosti. 

Štědrovečerní večeře se skládá z dvanácti chodů, které představují dvanáct apoštolů, každý chod představuje vlastní náboženskou symbolikou. Bezmasých chodů je lichý počet. Každý z chodů se připravuje povětšinou pouze jednou za rok právě na Vánoce a liší se dle regionu a domácnosti. Nejdůležitější je kapr, který nesmí chybět na slavnostním stole a připravuje se buď smažením nebo v rosolu. Další rybou bývá sleď, a to připravovaný se smetanou, s houbami popřípadě i v jiné úpravě. Oblíbené jsou pirohy s kysaným zelím a houbami, s bramborami a se sýrem. Z polévek například červený boršč nebo houbová polévka. Z tradičních dezertů to jsou makové koláčky - makielki, či slezský perník s nasekaným sušeným ovocem a černým pivem zvaný moczki. Společnou ingrediencí sladkých pokrmů je mák jako symbol blahobytu. Na štědrovečerní tabuli mohou být i gołąbki - zelné závitky s pohankovou kaší, pšeničná kaše kutia se sušeným ovocem, ořechy a medem, a kompot, který se nejí, ale slouží jako nápoj. 

Při štědrovečerní hostině se na stůl pokládá trocha sena, což symbolizuje jesle, ve kterých ležel Ježíšek. Ačkoliv je v období adventu všeobecně oblíbená konzumace alkoholu, je alkohol v polských rodinách během samotných Vánoc zakázaný. Tradičním alkoholickým nápojem je svařené pivo, jehož příprava může být přirovnána ke svařenému vínu. Pivo je ochuceno hřebíčkem, skořicí, badyánem, ovocem, například pomerančem, a dosladí se sirupem nebo medem. Alkohol je v malé míře povolen až po skončení půlnoční mše. 

 

UKÁZKA PRAVÉHO POLSKÉHO VÁNOČNÍHO MENU O 12 CHODECH

1. Karp smażony lub karp w galarecie (smažený kapr nebo kapr v aspiku)
2. Barszcz z uszkami (boršč s knedlíčky)
3. Kapusta z grochem (příloha v podobě zelí a hrášku)
4. Pierogi z kapustą i grzybami (pirohy plněné zelím a houby)
5. Fasola z suszonymi śliwkami (fazole podávané se sušenými švestkami)
6. Paszteciki z grzybami (listové těsto plněné houbami)
7. Kasza z suszonymi grzyba (kroupová kaše se sušenými houbami)
8. Kotleciki z ryżu z sosem grzybowym (obalované rýžové bochánky s houbovou omáčkou)
9. Makiełki – noky s mákem
10. Kutia  – kroupy s mákem, medem, rozinkami, mandlemi, ořechy a sušenými fíky
11. Zupa migdałowa – mandlová polévka s ovocem a skořicí
12. Kulebiak z kapustą i grzybami – závin se zelím a houbami

Kapusta z grochem je velmi staré a tradiční jídlo, vařené ze žlutého hrachu, kysaného zelí a kořeněné bobkovým listem, novým kořením a kmínem. Za účelem zpestření monotónní stravy byly do zelí přidávány různé druhy přísad, pokrm se ochucoval sádlem, škvarky nebo slaninou. Zelí s hráškem chutná skvěle, když se podává teplé jako příloha k masu, ale je také chutné studené. Kapusta z grochem se podávala jak na šlechtických panstvích, tak ve venkovských chatách. Toto jídlo bylo oblíbené, protože zelí bylo snadno dostupné a konzumovalo se po celý rok. V současné době je toto jídlo méně populární, je připravováno spíše lokálně, ale způsob přípravy se dědí z generace na generaci. Hrášek se zelím se dodnes objevuje na polských stolech jako základní štědrovečerní jídlo a rovněž v postní verzi na Velikonoce. Rovněž svatební hostina se neobejde bez hrášku a zelí.

Barszcz z uszkami  je tradiční polskou polévkou podávanou na Vánoce. Skládá se z červené řepy a speciálních knedlíčků - uszek, které můžou být čímkoliv plněné, nejčastěji houbovou nádivkou.

Makiełki je tradiční polský dezert a štědrovečerní jídlo připravované hlavně v západní Malopolsku, skládající se z "nudlí" nebo těstovin ve tvaru čtverců běžně známých jako "łazanki" a máku s přídavkem sušeného ovoce.

Kutia je jedno z nejoblíbenějších pokrmů o Vánocích, slovanská tradice na štědrovečerním stole. Jedná se o kombinaci vařené pšenice a máku s ořechy a sušeným ovocem, slazené medem. Při jeho přípravě můžete experimentovat a přidávat své oblíbené přísady. Najdete v něm různé sušené ovoce. Pro vůni můžete také přidat trochu rumu nebo likéru, např. pomerančového. 

Zupa migdałowa je jedna z nejstarších štědrovečerních polévek z východního pohraničí Polska, jejíž nejdůležitější ingrediencí jsou mandle, dále mléko nebo smetana a volně vařená rýže, rozinky (nebo jiné sušené ovoce) a skořice, slazená medem. Přidávala se pro chuť také špetka pravé vanilky. Chuť polévky je sladká a velmi jemná. Samozřejmě to byla tradice bohatých lidí, kteří si mohli dovolit mandle, chudí jedli boršč nebo houbovou polévku. Tato polévka určitě potěší děti, které ne vždy mají rádi kořeněný boršč nebo houbovou polévku.

Kulebiak z kapustą i grzybami je štědrovečerní kvasnicový závin plněný kysaným zelím a sušenými houbami. Je dokonalým doplňkem červeného boršče. Lze připravit předem a před podáváním znovu zahřát. Chutná ovšem i studený, podávaný na závěr večeře.

Faworki (chrusty) jsou typické pro střední a východní Evropu. Jedná se o křupavé, sladké, smažené sušenky, stejně jako koblihy. Donedávna ve Slezsku na Nový rok na stolech vždy dominoval chrustek (více na stránce přímo u receptu na tuto vánoční a velikonoční specialitu).