Gastronomie Polska
Historie polské kuchyně 2. část
.jpg)
Po italském vlivu na polskou kuchyni je třeba zmínit od 17. století i vliv francouzský. Tradičně si Poláci nechávají posvětit jídlo v koších na Bílou sobotu, čemuž se polsky říká „święcone“. Na rozdíl od francouzské velikonoční tabule, která nabízela honosná a velmi drahá jídla o mnoha chodech, například divočáky, losy, mnoho sladkých pokrmů a velké množství vína, Poláci v této době konzumovali tradiční kysané polévky z řepy, žita a octového nálevu, masový vývar s ječmenem, vařené hovězí s pikantní zeleninou, například křenem, nebo masové klobásky. Typické pro polskou kuchyni tohoto období bylo také použití medu, hrozinek, máku, muškátového oříšku, hřebíčku, zázvoru, skořice, kmínu a šafránu. Oblíbeným pokrmem od středověku byly též perníčky, které se jedly jako dezert nebo se namleté přidávaly do slaných pokrmů. V této době se do Polska začal dovážet krocan z Ameriky a paštiky z Francie a oba pokrmy se velice rychle dostaly i na tradiční polský jídelníček. Další vliv Francie na polskou kuchyni je patrný ve stylu přípravy pokrmů, zdobení a prezentaci, které vhodně doplnily proslulou polskou pohostinnost, která už v 17. století byla vyhlášená a o které najdeme zmínky v dobových kronikách.
Až do konce 18. století měli Poláci v oblibě ostrá jídla okořeněná černým pepřem, šafránem, zázvorem či hřebíčkem, která dochucovali cukrem, citronem a octem, což dávalo pokrmům exotický nádech. Ovšem ke konci 18. století začali lidé upřednostňovat lokální suroviny a jednoduchou až nevýraznou chuť. Spíše než inspirace ze zahraničí místní kuchaře podněcovala lokální tradiční kuchyně, což se promítlo například do tradičního pokrmu bigos, který se původně sestával z nasekaného masa nebo ryby a byl dochucen octem, kyselým vínem, citrony či šťávou z nezralých hroznů. Tyto exotické ingredience byly nově nahrazeny kysaným zelím, okurkami nebo jablky.
V 18. století bylo Polsko dobyto Rakouskem, Pruskem a Ruskem a mezi tyto státy byla celá země rozdělena. Navzdory neexistenci Polska jako státu během celého 19. století Poláci nikdy nepřestali bojovat za nezávislost. Například tak, že bojkotovali nově zavedené zvyky a tradice a drželi se svých původních. Nezávislost Polsko získalo až po první světové válce, ovšem již po pár letech země padla do rukou nacistickému režimu. Rovněž po druhé světové válce se politické změny v Evropě ve velké míře dotkly Polska. Mezi Ruskem a Polskem byla podepsána dohoda o nových polských hranicích, které se posunuly na západ. Polsko ztratilo část svého původního území a obyvatelstva v jižní části ve prospěch Ruska a naopak získalo nová území a obyvatelstvo na západě na úkor Německa. Tyto politické změny vedly k velké migraci uvnitř státu a tedy i k dalšímu ovlivňování tradičního kulinářství. Ráz polské kuchyně se změnil i pod vlivem nastupujícího socialistického období. Gastronomie byla uniformní a tradiční polské pokrmy se udržovaly v malém měřítku jen v určitých regionech u malé části obyvatel či v některých rodinách.
Současná polská kuchyně je opět rozmanitá a oslavuje odlišnosti jednotlivých regionů a pokrmy vytvářené ze základních lokálních surovin. Polská gastronomie se tak vrátila na výsluní zájmu a místní obyvatelé jsou na ni pyšní ve všech ohledech. Mnoho rodin a jednotlivců dodržuje staré tradice a zvyky, nezapomínají na svou kulturu, tradiční pokrmy či speciality.
Žádné komentáře:
Okomentovat