Intolerance na laktózu x alergie na mléčnou bílkovinu

Intolerance na laktózu x alergie na mléčnou bílkovinu

 

Rozlišujeme dva odborné termíny: intoleranci na laktózu a alergii na mléčnou bílkovinu. 

 

Intolerance na laktózu

Intolerance na laktózu je neschopnost organismu trávit mléčný cukr laktózu. Intolerance laktózy je tedy reakce metabolická. 

Laktóza je disacharid složený z glukózy a galaktózy. Při konzumaci mléka probíhá hydrolýza laktózy (rozklad na původní dva cukry) v tenkém střevě působením enzymu laktázy (přesněji β-galaktosidasy).

Projevy laktózové intolerance: pokud u některých lidí enzym laktáza chybí, vznikají při trávení problémy s hromaděním laktózy ve střevech, projevující se nadýmáním, bolestmi břicha, pocity nevolnosti, pocity plnosti, nafouklého břicha, nadýmáním, pálením žáhy, tlakem v žaludku, zvracením (zvlášť u dětí), průjmy, zácpou, bolestmi v podbřišku, střevními bolestmi, kolikami. Mimoto se objevují vedlejší účinky: suché sliznice (oči, ústa, krk), bolesti krku, mastná nebo suchá pleť a vlasy, nepříjemná chuť v ústech, zápach z úst, potažený jazyk, pach potu, bolesti hlavy/migréna, záchvaty náhlého hladu. Po delší době se mohou přidat např. i bolesti kloubů, stavy vyčerpání a všeobecná zemdlenost, poruchy spánku.

Kdo je postižený laktózovou intolerancí?
Obecně klesá produkce s přibývajícím věkem (primární nedostatek laktázy), takže dospělý člověk má již pouze 1/10 aktivity laktázy kojence. Obtíže se dostaví většinou až při silném úbytku popř. celkovém nedostatku tohoto enzymu. Přechodné nebo také úplné zastavení produkce laktázy (sekundární nedostatek laktázy) může být rovněž vyvolán střevním onemocněním nebo poškozením střevního mikrobiotu např. po léčbě antibiotiky. V takovém případě může po léčení produkce laktázy opět nastat.

O častosti výskytu intolerance na laktózu existuje mnoho různých číselných údajů. Lze vycházet z toho, že 15-25 % obyvatel severní Evropy je postiženo laktózovou intolerancí. V jižních zemích je to 40-70 %, v Asii a Africe přes 95 %. Tedy až 75-80 % světové populace je intolerantní na laktózu. V české republice je to kolem 15 až 20 % populace.

 

Které mléčné produkty NEJSOU pro postižené laktózovou intolerancí vhodné?

Především mléko (samozřejmě včetně sušeného, zahuštěného čili tvz. kondenzovaného) a smetana, čerstvé sýry jako jsou žervé a cottage, nevhodná je rovněž konzumace syrovátky. Pozor je třeba dávat i na výrobky masného či pekařského průmyslu, do kterých se často právě syrovátka přidává. Většinou není dobře snášen ani tvaroh.

Obsah laktózy v mléčných výrobcích (v g/100 g)

 

Které mléčné výrobky JSOU při laktózové intoleranci vhodné?

Zpravidla jsou dobře snášejí kysané (fermentované) mléčné výrobky tj. jogurty, kefír, acidofilní mléko, kde je laktóza již z velké části přeměněna na kyselinu mléčnou a navíc jsou v kysaných výrobcích přítomny bakterie mléčného kvašení produkující enzym laktázu, čímž napomáhají i trávení laktózy ve střevech. 

Rovněž tvrdé dlouhozrající sýry (např. parmazán, ementál) obsahují jen stopová množství laktózy a jsou zpravidla velmi dobře snášeny.

Na trhu se dají dnes již běžně koupit i bezlatózová mléka, smetany a sýry. Bohužel stále ještě ne v takovém sortimentu, jako je tomu v okolních zemích např. v Polsku, kde lze zcela běžně zakoupit i čerstvé sýry typu cottage, žervé, smetanový a pod. bez obsahu laktózy.

Alergie na mléčnou bílkovinu

Pokud se jedná o problémy s reakcí organismu na mléčnou bílkovinu mluvíme o alergii. Jedná se o nepřiměřenou imunologickou reakci (hypersenzitivitu) na mléčný protein.

Mléko obsahuje kaseinové a syrovátkové bílkoviny. Alergie na mléčnou bílkovinu se může týkat všech bílkovinných frakcí.

Hlavním alergenem kravského mléka je syrovátková bílkovina β-laktoglobulin. U dětí (1-2 roky) je častější alergie na syrovátkové bílkoviny β-laktoglobulin anebo α-laktalbumin, která téměř u poloviny dětí kolem 2-3 roku vyhasíná. U dospělých je častěji alergie na kaseinové bílkoviny.

Projevy mléčné alergie: nejčastěji se projevuje zažívacími potížemi - průjmy, závratě, nevolnosti a nadýmání, popřípadě i zvracení. Někdy může dojít i k celkové reakci oběhu - zčervenání, pocení. Charakteristické je, že popsané projevy se objevují vždy po požití mléka. Alergie na mléčnou bílkovinu se může projevit i na jiných orgánech mimo zažívací trakt, například na kůži - nejčastěji ve formě kopřivky nebo v oblasti dýchacího ústrojí - rýma z přecitlivělosti či  dokonce astmatické potíže.

 

Které výrobky při alergii na mléčnou bílkovinu NEJSOU vhodné?

Pokud trpí jedinec alergií na kaseinovou bílkovinu, tak musí vyloučit z výživy všechny mléčné produkty, a to i z mléka kozího či ovčího!

Speciální výrobky určené pro alergiky na mléčné bílkoviny lze koupit spíše v lékárnách. Bílkoviny je možné enzymaticky rozštěpit na kratší řetězce aminokyselin, tím se alergizující vlastnosti ztrácejí. Na tomto faktu je založena výroba hypoalergenních mlék, která obsahují natrávené mléčné proteiny.

Někteří jedinci jsou alergičtí pouze na kaseinovou frakci označenou αS1-kasein. Tato bílkovinná frakce téměř chybí v kozím mléce, proto většinou tito lidé výrobky z kozího mléka snášejí dobře, na rozdíl od mléka kravského. V ovčím mléce je ovšem frakce αS1-kasein v množství téměř dvakrát vyšším než v mléce kravském, proto je nutné vyloučit z výživy i všechny výrobky z mléka ovčího.

Odpověď na otázku, na jakou bílkovinou frakci je případně daný jedinec alergický, by měl dostat v alergologické poradně, kde mu provedou příslušné testy.