Glukózo-fruktózový sirup = invertní cukr
Ptáte se, zda to není omyl, když je v nadpisu sirup a já vám sem dávám obrázek slaniny? Není. Běžně se dočtete na etiketách masných výrobků, že je v nich cukr a konkrétně v tomto je také. Může se takový přídavek cukru projevit při konkrétní kuchyňské úpravě?
Bohužel, na základě vlastní zkušenosti, ano! Proč bohužel?
Slanina a vejce, to je běžná úprava, že? Nedoporučuji ovšem použít ke kulinárním účelům slaninu na obrázku. Proč? Protože po úpravě dostanete vejce tak sladké chuti, že se nejdříve domníváte, že jste místo soli použili cukr. Ne, nepoužili, to jen z výrobku se dostala sladká chuť naplno do míchaných vajec 😒😕😒😕
Při bližším hledání na internetu se ukázalo, že je zde použit pravděpodobně jako cukr glukózo-fruktózový sirup.
V
potravinářském průmyslu se glukózo-fruktózový sirup (jinak někdy také nazývaný jako invertní cukr) používá stále častěji. Ve velké míře se v posledních
cca 30 letech používá v nealkoholických nápojích (limonádách, sodách,
ochucených minerálních vodách, mléčných nápojích, sportovních nápojích, aj.),
dále v různých omáčkách, dresincích, příchutích, müsli
tyčinkách atd. Najdeme ho také v šunce, slanině, salámech a dalších
uzeninách, v zákuscích, ovocných sirupech, ochucených pivech, ovocných
jogurtech a dalších kysaných mléčných výrobcích, v čokoládách a
čokoládových výrobcích, bonbónech, sušenkách, oplatcích, kečupech, hotových
salátových zálivkách, zmrzlinách…. Když si začnete číst údaje o potravinách na
obalech, tak určitě rychle doplníte další výrobky.
Průměrný občan USA
údajně zkonzumuje více než 20 čajových lžiček glukózo-fruktózového sirupu denně
a průměrný americký teenager dokonce 34 lžiček.
Svádí to k
domněnce, že se jedná o něco zdravého, tedy zdravějšího než cukr. A na tento
názor jsem již několikrát mezi veřejností narazila.
Omyl!
Je to velmi
zákeřný nepřítel, který má dle mnoha vědeckých poznatků na svědomí řadu zdravotních
potíží. Přibírá se po něm mnohem více, je
považován za možnou příčinu zvýšeného výskytu obezity. Je dokonce podezřelý, že zvyšuje riziko srdečních onemocnění.
Co je to
tedy za cukr, na který narazíme ve stále více potravinách?
Začneme nejdříve srovnáním jeho dvou
složek, tedy glukózy a fruktózy.
Glukóza
(hroznový cukr)
V přírodě se
glukóza nachází především v plodech rostlin (ovoce např. hrozny, hrušky,
jablka), v medu. Oxidací
glukózy se uvolňuje energie, nadbytek sacharidů ve stravě se v organismu
mění v tuk, který se ukládá do zásoby (způsobuje obezitu).
Fruktóza
(ovocný cukr)
Je zastoupena
v ovoci, v medu, ve víně, ale rovněž se nachází v některé
zelenině (karotka).
Glukóza
versus fruktóza
Glukóza i
fruktóza jsou jednoduché cukry, v těle jsou ovšem metabolizovány odlišně.
Při
konzumaci glukózy
se vyplaví inzulín, který ji má za úkol mimo jiné uložit do zásob, v tomto
případě do glykogenu. Další část glukózy je využita na energii a teprve její
nadbytečné množství je přeměněno na tukové zásoby.
Při
konzumaci fruktózy se inzulin nevyplavuje. Její velká část se proto dostane do jater a pokud
není využita, uloží se ve formě tuku. Při snědení jedné sladkosti se vám nic
nestane, avšak dlouhodobý příjem fruktózy může vést až k nealkoholické steatóze
(tedy ztukovatění) jater. (Jen tak mimochodem - statistiky uvádějí, že 90
milionů obyvatel USA má ztučnělá játra?!!)
Fruktóza byla
dlouhá léta doporučována diabetikům, protože měla nižší glykemický index než
sacharóza (stolní cukr) a glukóza. Fruktóza nezvyšuje krevní cukr, na druhou
stranu však zvyšuje sekreci hormonu ghrelinu, který stojí za zvýšenou chutí k
jídlu – většina jejich konzumentů se tedy dostává do bludného kruhu, kdy čím
více konzumuje fruktózu, tím větší má hlad a chuť na další sladké pokrmy. Kromě
zvýšené sekrece hormonu hladu a rizika steatózy jater se při rozpadu fruktózy
uvolňuje i kyselina močová, která podporuje rozvoj zánětu v těle. Zánětlivé
markery jsou jedním z faktorů rizika onemocnění srdce a cév.
Glukózo-fruktózový
sirup a civilizační choroby
Existují výzkumy,
které potvrdily souvislost mezi nadměrnou konzumací glukózo-fruktózového sirupu
a rozvojem některých civilizačních chorob:
Obezita – fruktóza způsobuje tloustnutí. V játrech se přeměňuje na tuky, které
se ukládají především v oblasti břicha.
Metabolická onemocnění – fruktóza metabolizuje v játrech, kde se triglyceridy
ukládají, podněcují zvětšování a ztučnění jater, což vede k řadě metabolických
poruch.
Ateroskleróza – fruktóza zvyšuje syntézu triglyceridů, což je složka
živočišných tuků. Ty se v podobě lipoproteinových částic usazují v cévách,
zejména v okolí srdce a vytvářejí aterosklerotické pláty. Proto fruktóza
přispívá k rozvoji srdečních chorob.
Diabetes 2. typu – fruktóza podle vědeckých výzkumů vede k rozvoji cukrovky 2.
typu. Fruktóza totiž přispívá ke snížení aktivity insulinu (tzv. insulinové
rezistenci).
SHRNUTÍ
Máte-li problém v obchodních řetězcích s přemírou nabídky potravinářských výrobků (nedávno k této problematice vyšel zajímavý článek - velký sortiment je údajně pro zákazníky matoucí a nemohou si vybrat), zaměřte se na nákup potravin, které nejsou slazené glukózo-fruktózový sirupem. Váš výběr se velice výrazně omezí 😀😁😀
Chcete-li něco fyzicky nenáročného 🔔 udělat pro své zdraví, vyřaďte z jídelníčku potraviny slazené glukózo-fruktózový sirupem.
🔔 tak úplně to neplatí, neboť v případě hledání konkrétní potraviny neslazené glukózo-fruktózový sirupem se docela naběháte 😀😁😀
- Máte zvýšený cholesterol, zvýšený tlak, zvýšený krevní cukr, přibíráte tuk na břiše? Vyzkoušejte doporučení v bodě 2. Vaše problémy do jisté míry, pokud pravidelně konzumujete vyšší množství těchto sirupů, mohou souviset s jejich negativními účinky na zdraví. Stačí jen každodenní "nevinné" mlsání v podobě zmrzliny či nějakých sladkostí - přečtěte si také na obalu, kolik je v takovém výrobku cukru, většinou jsou vysoce přeslazené.
Použité zdroje:
https://www.sciencedaily.com/releases/2020/09/200917180414.htm
https://academic.oup.com/advances/article/4/2/220/4591630
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/17441692.2012.736257?src=recsys
https://www.nature.com/articles/s41574-020-0383-3
