Physalis - mochyně

 Physalis - mochyně

 

 

 

Physalis neboli mochyně je druh rostlin s velkým oranžovým až červeným uzavřeným listovým kalichem s bobulí uvnitř. Tvar ovoce vypadá jako tvar močového měchýře a od toho je odvozen také název  "Physalis" pocházející ze starověkého řeckého "phusalis", což znamená "močový měchýř". Název varianty "alkekenge" pochází ze starého francouzského "alquequange", který sám vychází z arabského "al-kakang". Použitý název "koqueret" se týká starého jména pro kohouta, "koq", protože jasně červenoranžová barva ovocného kalichu vyniká jako kohoutí hřebínek.  

Lidově se pro toto ovoce používají další názvy: mořská višeň, židovská višeň, židovská jahoda, liščí jablko, měchuňky, čínské lampionky, aztécká třešeň, židovská třešeň, kapská srstka či ananasová třešeň. Mimo potravinářské účely se physalis používá také jako ne příliš vysoká okrasná rostlina, která je proto ideální dekorativní rostlinou do zahrádek či na balkon. Rostlina není náročná na pěstování a kvete od července do října.

 

Na světovém trhu jsou známé tři přibuzné druhy, a to Physalis alkekengi – mochyně židovská, Physalis peruviana – mochyně peruánská a Physalis heterophylla. Oblast původního rozšíření sahá od jižní Evropy po východ a jižní Asii až po Japonsko. V našich podmínkách sytě oranžové lampiónky mochyně přezdívané židovská třešeň pěstujeme často na zahrádce jako trvalku, zatímco jedlou mochyni peruánskou, musíme vysazovat každý rok znovu. 

 

 

Jak poznáme, kterou mochyni můžeme konzumovat bez obav?

 

Plody mochyně židovské jsou považovány za jedovaté či alespoň nejedlé.

 

• Mochyně židovská třešeň má svůj plod obalený oranžovočerveným měchýřkem, zatímco lampiónky mochyně peruánské jsou šedozelené.
• Plody mochyně židovská třešeň jsou bobule sytější barvy (oranžové nebo červené), mochyně peruánská má plody větší a ve zralosti vybarvené zelenožlutě až žlutooranžově. 

 

Nutriční hodnota mochyně peruánské

Plody rostliny známé svými léčebnými vlastnostmi jsou bohaté na antioxidanty. Jsou zdrojem karotenů, provitaminu A, vitaminu E, fytosterolů a vitaminu C, ale také vitaminu B, fosforu a menším obsahem bílkovin. Pozor je třeba dávat na nezralé plody obsahující značné množství solaninu, který může vyvolat gastroenteritidy a průjem především u dětí. Také zbytek rostliny je pro vysoký obsah solaninu jedovatý. 

 

Mochyně peruánská v gastronomii

Plody mochyně peruánské jsou vyhledávanou, zdravou a oblíbenou pochoutkou. 

Jedlé bobule mochyně peruánské mají chuť nasládlou a konzumují se v syrovém stavu nejčastěji stále v uzavřeném listovém kalichu, který je nutné před konzumací odstranit.

Plody v původním obalu lze uchovávat při pokojové teplotě po dobu 30 až 45 dnů. Ovoce lze jíst čerstvé nebo ve formě džemu, při jehož přípravě je však nutné přidání želírující látky, protože mochyně neobsahuje pektin. 

Ovoce se konzumuje i sušené, přidává se do sladkých pokrmů, do ovocných salátů, bývá součástí i hlavních pokrmů. Physalis se také podává vařený ve víně a sirupu. Pro svůj vzhled a velmi jemnou chuť je ovoce vyhledávané při přípravě rozličných lákavých dezertů či ovocných pohárů, ale rovněž při dekorování míchaných nápojů, sýrových a masových mís.